Mackův skutečný ráj

Když se člověk zadívá na moře, cítí z něj nekonečnost a nadčasovost. Vlny zvěstující příliv přinášejí na svých bedrech špínu celého oceánu. Moře nedělá rozdíly. V jeho slané vodě se mohou okoupat děti, muži i ženy, starci, jenž si chladí svá vetchá povolená těla, bohatí i zcela nemajetní. Pláže pohádku o rovnosti ničí jako děti ničí vtírající se dospělost. Na jedné straně honosně ční bílé slunečníky, pod kterými odpočívají opálení lidé, všude voní kokosové opalovací mléko a blyští se sklenice s ovocnými nápoji. Dusno jižanského státu sem tam osvěží lehký vítr. Rozcuchá vlasy postarší dámě s tygrovanými plavkami, ukradne nafukovací balon rozpustilým dětem švédské rodiny a zanese je dál po pobřeží, až jej zanese k ospalému bezdomovci. Ten jej chytne do svých popraskaných rukou se začernalými nehty. Dečka se zarazí a čekají, co bude. Bezdomovec Janis vystrašeným dětem míč hodí zpět.
"Pojďme pryč, to je určitě vrah,"řekne jedno z děcek. Nechají míč míčem a utíkají zpět ke svým navoněným rodičům.
Janis leží sám na kamenité pláži, jelikož jeho zapáchající oblečení odpudilo každého zájemce o zaplaváni si v teplém moři, přivírajíce oči, aby se bránil ostrému slunečnímu záření. Po chvíli se zvedne, sundá roztrhané triko, které ukradl před rokem ze šňůry přízemního bytu panelového domu společně s dámskými kalhotkami, s kterými se mazlil jako s ženskými vlasy.
Jeho tělo polkne more, jen mu čouhá rozcuchaná hlava. Pozoruje opalující se dívky s odloženými vršky plavek. Když se kouká na bujné křivky mladých opálených dívek, cítí brnění ve slabinách a rostoucí pyj. Dech se trochu zrychli, cítí známé pnuti. chytí svůj nastroj do levé ruky a začne jej mačkat a protahovat. Ponořen ve vodě jako číhající predátor rychlými pohyby levého zapěstí dovádí své tělo k vrcholu. Blaženě si oddechne a usměje se na slunce.