Michalovy ženy
"Kamila," představila se mi a usmála se na mě tou křivou hubou.
"Jana,"opáčila jsem, ale usmát jsem se nedokázla. Spíš to bylo jen takové suché konstatování, jako když oznámí puberťák rodičům, že jde ven.
Sedla jsem si k šišatému stolu (avšak onen oválný tvar byl záměrem, a ne nedokonalostí, jako tomu bylo u té humusné ženy). Podívala jsem se první na ni a pak na Michala. Michal taky nebyl zrovna nějaký playboy, spíš playdady, takový lehce fotrovský typ, ale měl šmrnc a něco takového, čemu se říká charisma. Pod černou košilí se mu rýsoval pivní sval a prsa měl větší než ta jeho kamarádka Kamélie či jak se ta stvůra z chlupama na víčkách jmenuje. Ale byl to jednou můj chlap, tak co. Když mě s ním přesně před rokem seznamovala moje věčně ožralá a rozmazaná kamarádka s plochým nosem, zadkem i nohama, prostě jsem nemohla tomu jeho starému xichtu odolat.
Když se rozváděl s manželkou, dost jsem mu pomohla, mé právnické vzdělání bylo na místě. Asi mi chce tady v té dobré restauraci poděkovat za vše, co jsem pro něj udělala. A tady tu atrapu zdechlé mokvající žáby mi přivedl ukázat jako dobrý vtip od ironické matky přírody. Prostě já ho miluju.
"Tak co? objednáme si?"usmál se Michal.
"Ne, vysmrkáme se tu do obrousků a půjdeme domů," řekla jsem jako královna ironie a přehodila důležitě nohu přes tu druhou.
Ta chrtka jen vytřeštila ty myší oči a po pár vteřinách se zasmála. Ehm.
"Dám si šinzáno a olivu," poručila jsem si aperitiv.
"Prosím?"divil se pingl.
"No šinzáno. rózo, ne? S olivou. Pije se to tak, ne?"divila jsem se číšníkově naprosté ignoranci.
"Myslíte činzáno roso, slečno? No, pokud tam olivu chcete, dám vám ji..."
"Tsss... " upustila jsem jako páru z hrnce. "No jak myslíte, tak jo," dala jsem mu za pravdu a zrudla jsem jak pihovatá řiť v sauně.
"tak povídejte, co mi chcete," starala jsem se, položila jsem si lokty na ubrus, abych byla blíž a lépe na ně viděla.
"Chci se s tebou rozejít, Jano. Zamiloval jsem se tady do Kamilky. Není krásná? já vím, ty to pochopíš, jsi chytrá ženská..."
"Kde tady máte sekáček na maso!!!" zařval nějaký sadistický vrah uvnitř mě. Ve vteřině jsem se natáhla přes stůl a začala ten prašivý omyl přírody mlátit jídelním lístkem.
Myslela jsem si, že Má Mišutka lepčí vkus. Ta zrzavá koza Jana s pihama, tlustým zadkem a plochým hrudníkem by klidně mohla být jeho vnučka. Když se mi představovala, tvářila se na mě jako rómská bohyně práce, určitě mi záviděla mou dokonalou štíhlost a nadpozemský gotický vzhled, jak Míša mému vzezření říkal.
Zrzavka si objednala šinzáno. je to blbá piša. Ani neumí mluvit. A to je právnička! Mišutka říkal, že s ní byl jen kvůli tomu, že se rozváděl a potřeboval, aby ho z toho průseru někdo vysekal. pche!
jsem nervózní! Ať už jí to řekne!!! Ať už jí řekne, táhni, ty kachno!
"Chci se s tebou rozejít, Jano. Zamiloval jsem se tady do Kamilky. Není krásná? já vím, ty to pochopíš, jsi chytrá ženská..."
ta šlapka zmalovaná cosi vykřikla a ve vteřině mě začala mlátit čímsi po hlavě. Vzala jsem první věc, která mi přišla pod ruku a rozbila jí hlavu.
Ježiš to jsou ale obludy. Pane bože. Kdybych nepotřeboval levnou právní pomoc a teď peníze do firmy, v životě bych se s takovým hmyzem škaredým nezapletl. jó Jana, právnice, sice obličej měla obstojný, ikdyž nosila rovnátka, ale měla, teda spíš neměla kozy a rýpala si přede mnou holuby z nosu, které následně válela do malých kuliček a cvrnkala je po bytě. přes zadek měla 130 cenťáků a vlasy jak liščí ohon. Nenáviděl jsem ji. od první chvíle, kdy se její kámoška sťala z rumu a broskvového džusu a seznámila mě s janou jsem se jí nezbavil. Proč se tak sťala? Byl tak krásná!
Ta poševní hrouda si objednala šinzáno a já málem padl smíchy. Něco válela v ruce. Měla ho tam, měla! pak tu nosní hmotu někam cvrnkla.
"ale heleme se, kočička, rozplývám se v duchu nad divokou brunetou u baru. Má namalované oči jako nějaká sexy rajda a z výstřihu se poulí dvě neposlušné kozenky. Třeba by mi dala číslo. Úplně vidím, jak je u mně ve sprše, na sobě jen ty červené korále...
Číšník donesl předkrm. zakousl jsem se lahodné bruskety s rajčátky. na vrcholu jako vítězný oblouk čněl šušeň. Tak teď toho mám dost.
"Chci se s tebou rozejít, Jano. Zamiloval jsem se tady do Kamilky. Není krásná? já vím, ty to pochopíš, jsi chytrá ženská..." to ji nasralo. nevím jestli víc to, že se s ní rozcházím, nebo že je Kamila krásná. To má za ten šušeň, kráva!
Jana málem přeskočil stůl, cosi zahulákala a vázou rozbila Kamile hlavu. stál jsem jk opařený a nevyslovil ani prd. Když v tom přišla ta hnědovlasá ženská.
"Nepůjdete radši pryč, třeba ke mně na skleničku?" pošeptala mi do ucha. Proč ne...
To jsou ale burani, říkám si. No, tak toho tlusťocha osvobodím. Ten se nechá. ikdyž... Ale jo, nechá se.
dovedla jsem ho až do svojeho bytu. "Tak to je moje království, ukázala jsem mu ložnici. "Hned přijdu, zatím si udělej pohodlí."
Šla jsem si pro své nádobíčko. Pouta, lokální anestetikum, skalpel a tak dále.
"Můžu tě připoutat?"ptám se ho a von že jo.
Během pár minut jsem mu uřezala nos a penis. Místo penisu jsem přišila nos a na obličeji mu jako nějaká divná brambora vysely genitálie.
Tak se nechal.
To nevadí.
Stejně vypadal jako čurák.
Komentáře
Přehled komentářů
pihovatá řiť v sauně, rómská bohyně práce a šušeň jako vítězný oblouk - povedená místa
auuuuu
(chlupatíno zmrdíno, 17. 4. 2008 20:46)po přečtení posledních řádků bych se nejraději držel svého druhého a nikdy nepřestal, jen při pomyšlení na to cos napsala mi nedělá dobře a mé mužství se sevřelo. takže se teď za něj budu držet už asi navždy abych měl pocit sucha a ochrany. když mi někdo bude říkat že si tahám kačera, nevadí, odkážu jej na tyto stránky. pak to dopadne že všichni muži budou chodit s rukou mezi nohama. a to neustále, už nám maminky nebudou muset zašívat roztrhané kapsy u kalhot. díky, tato povídka nám pomůže ospravedlnit jeden z našich nejoblíbenejších nešvarů!!
smál jsem se
(zvědavý muž, 28. 4. 2008 17:42)