Americké muzeum zveřejnilo nové fotografie z Osvětimi
Dnes jsem si přečetla tento článek. Přišel mi nedotáhlý. Tak se snažím nastínit problém i z jiné stránky. Budu ráda za vaše komentáře, zda-li souhlasíte nebo si myslíte, že je to jeden velký blábol...
"...Americké muzeum holocaustu uvolnilo 116 dosud nikdy nezveřejněných fotografií. Jsou na nich důstojníci SS a další personál německého vyhlazovacího tábora Osvětim. Snímky pocházejí z alba Karl Höckera, jenž byl pobočníkem velitele tohoto tábora.
"Album ilustruje skutečnost, které si lze jen těžko představit. Hlavně to, že důstojníci SS byli schopni vést vedle vraždění i normální život. Dokázali během jednoho dne žít naprosto normálním společenským životem a zároveň páchat masové vraždy - a přitom si neuvědomovali ten základní rozpor mezi těmito dvěma životy," popsala ředitelka fotografické sekce muzea Judith Cohenová to, co ji při prohlížení snímků nejvíce šokovalo..."
Americké muzeum zveřejnilo nové fotografie z Osvětimi. Novinky.cz [online]. 2007 [cit. 2007-09-22]. Dostupný z WWW: </www.novinky.cz>.
Nechápu, jak to Judith mohlo šokovat. Při hlubším zamyšlění (které trvalo tři vteřiny)docházím k závěru, že členové SS party přeci nebyli zrůdy, který pojídají přes den srdce svých dětí a mlátí svoje manželky páteří z dědečka. Prostě v těch těžkých dobách podlehli krvavému přesvědčení, že jen mrtvý Žid je dobrý Žid. Tím ovšem jejich počínání nechci nikterak zlehčovat. Stále nedokáži přijmout fakt, jak po druhé světové válce ještě může existovat svobodný svět. Jen chci říct, že jsem nikdy nepředpokládala, že největší tyranové, jenž dokázali usmrtit svým povelem tisíce nevinných lidí, by například v rodinném životě páchaly zlo na vlastních dětech. Proč tomu tak bylo? Myslím si, že krvelačné potřeby "hitlerů" by za normálních mírových okolností nevypluly na povrch. Hlavními důvody tohoto počínání byl strach a vštěpovaná nenávist. Slabí jedinci (oslabení v důsledku katastrofální politické a tím pádem ekonomické situace) jsou opíjeni představou na lepší budoucnost, a doušek po doušku se ze strachu stává nenávist...
Kolik skrytých "Hitlerů" chodí mezi námi? Žije někde v našem okolí? Nebo jsi to přímo ty???
Kdyby mu umřel pes, plakal by... Zabíjení dětí mu však nečinilo žádnou potíž...
Komentáře
Přehled komentářů
Stačilo by si uvědomit to známé "nikdo není spravedlivý, není ani jeden..." Vzpomeňme na zahraniční studii (pokus), kdy pokusu se účastnící osoby byly rozděleny na "vězně a bachaře" a jak to dopadlo - ačkoliv k tomu "bachaře" nikdo nenutil, lidé při vědomí beztrestnosti a své relativní moci i v čase míru byli ochotni páchat krutosti a dokonce i před zraky kamerového sytému, o kterém věděli. Každý v sobě tu bestii máme, v nebezpečí je ten, kdo o ní neví...
lidi jsou různí
(Fragile, 9. 1. 2008 23:01)Názor není špatný, obzvláště když jeho plození trvalo tři vteřiny. Ovšem jako hlavní důvod bych neuváděla strach, ale čistou a ničím nekalenou MOC (ne moč. Ta většinou bývá kalená). Neznám člověka, který by nechtěl být někdo. Taky jsem jako malá chtěla být prezidentkou (teď chci být Gates. Bill Gates.) A SS v tý době byli někdo. Pořádnej někdo. Ehm.. to zas můj názor. Možná špatnej, Bůh ví.
Sociometrie
(sedmapecet, 23. 3. 2010 18:10)